50 let v šoubyznysu – Anna K.

Psáno pro Muzimax

Známe se sice povrchně, ale dlouho. Pamatuji si ji ještě ze Semaforu, kdy už v osmi letech si zahrála Pachole v jedné z nejzajímavějších her tohoto divadla, a sice v Kytici. Tehdy se ještě jmenovala Luciana Krecarová. S přibývajícím věkem opouštěla dětské role a přebírala i některé písně Evy Pilarové (například Růžová pentle). Už tehdy zaujala zajímavou barvou hlasu a v té době i poněkud přidrzlým úsměvem. Působila i v dobách svých začátků velice sebevědomě, ale bylo to na ní velice sympatické.

Po revoluci (mám na mysli slavnou sametovou revoluci v roce 1989) se přiklonila k rockovější muzice. Zvolila si jméno Anna K., natočila duet s Láďou Křížkem a prodala více než dvacet tisíc nosičů své první desky, kterou vydal v té době velice aktivní Popron.

Když jsme v roce 1999 připravovali televizní pořad Hit století (vznikl ve spolupráci s Českým rozhlasem), písnička Anny K. Nebe se dostala do výběru patnácti nejúspěšnějších písniček za celých sto let. Uvážíte-li se, že se v té době vlastně novinka, prosadila vedle takových písní jako Škoda lásky, Cikánka, Píseň pro Kristýnku, Modlitba pro Martu či Ach, ta láska nebeská, byla to v pravém slova smyslu bomba. Rozhlas pro CD a pro toto jakési finále všechny písničky přeobsadil. Modlitbu pro Martu například zpíval Severáček s Bárou Basikovou. Medvídka, který byl jen o rok starší než Nebe, zpívaly Tři sestry. Jediné Nebe zpívala původní interpretka Anna K. Rozhodli jsme se pro původní interpretaci mimo jiné i proto, že šlo o natolik novou píseň, že nebylo rozumné ji nechat přezpívat. Ostatně za Nebe se Anna K. stala v roce 1999 Zpěvačkou roku a Nebe bylo vyhlášeno jako Píseň roku na české Grammy.

V roce 2009 jsem Annu K. pozval do o2 areny na koncert skupiny Rammstein. Bylo to v rámci mého úkolu zvát celebrity do VIP zóny a tím vlastně dělat o2 areně jistý druh reklamy. Z tohoto setkání také pochází společná fotka. Pamatuji se, že velice otevřeně mluvila o svém boji s rakovinou a tak dodnes obdivuji její statečnost, se kterou se do tohoto boje pustila. A také jsme si zavzpomínali na její začátky v Divadle Semafor. Před časem jsem jí volal, protože Praha 3 chtěla pár odpovědí do svého časopisu v souvislosti s jejím sobotním vystoupením na Vinobraní. Řekla mi, že nemá ani minutu, protože tvrdě dře na Stardance. Musím říct, že mi tím trochu vyrazila dech, ale nakonec proč ne. Budu jí držet palec a znovu obdivovat její pracovitost a houževnatost.

φ