Ondřej Suchý o Dáše Veškrnové (a mně)

Dodnes vzpomínám na pro ni jistě bezvýznamnou epizodku, pro mě však zážitek.

Ač neherec, byl jsem koncem sedmdesátých let „obsazen“ Ivanem Rösslerem, redaktorem jakéhosi tehdejšího rozhlasového magazínu pro mládež, do role Dášina novomanžela v krátkém skeči, kde naším otcem/tchánem byl Petr Nárožný. Dovedete si představit, jak jsem byl pyšný?!
A to si tenkrát Dáša navíc ještě přinesla do studia v pražské Dykově ulici také památníček, prý abych do něho nakreslil něco pro její tehdy malou dcerušku Ninu. Co jsem to tenkrát asi nakreslil…? Nejspíš nějakou svou Myš Dobré naděje. Ostatně myší vtipy jsem kreslil v oněch létech i pro humoristickou přílohu Kvítko ve Svobodném slově, které jsem měl na starosti a kde jsem pak později nejednou otiskoval něco z příspěvků dokazujících Dášin smysl pro humor.

Zdroj: Pozitivní noviny