Milušku mám rád. Napsal jsem pro ni jen dvě písničky. Ta první vznikla na melodii Zdeňka Marata, kdysi velice úspěšného hudebního skladatele. Ta druhá vznikla zajímavým způsobem. Na sklonku šedesátých let jsem poměrně dost intenzivně spolupracoval s divadlem Semafor. Byl jsem na jedné zkoušce dvojice Š + G, když ke mně přišel G (Jiří Grossmann) a pravil: neotextoval bys nám jednu písničku? Samozřejmě, že jsem okamžitě odpověděl kladně a dostal jsem od Jiřího jednu zahraniční melodii. Otextoval jsem ji, odevzdal a byl pak svědkem možná prvního duetu Milušky s Naďou Urbánkovou. Tleskám vaší písni, pravil blahoskloně Š (Slávek Šimek). S Jiřím jsem se měl rád a tykali jsme si, Slávka - choval se v té době trochu odtažitě - jsem si moc neoblíbil. Sblížili jsme se až po letech, kdy jsem s ním jednal už jako šéf novácké zábavy.
