KNIHY

Občas jsem se někomu připletl do jeho knížky. To jsem nemohl nechat nepovšimnuto.

100 nejmocnějších osobností českého šoubyznysu

Kdo je kdo
100 nejmocnějších osobností českého šoubyznysu / Radka Štefaňáková …a kol Vyd. 1 . - Praha: Hart, 2001 . - 205 s.: fot. ; 22 cm ISBN 80-86529-14-2 : Kč 199,00. Kniha o soukromé TV NOVA přibližuje její pořady a moderátory. Medailony nejzajímavějších a nejmocnějších osobností českého šoubyznysu jsou doplněny pohledem astroložky.

Přečíst celý článek »

,

20 let Toboganu

Nedávno jsem byl pozván na speciální vydání Toboganu, který oslavil dvacet let svého trvání. Bylo tam kromě mne dalších asi 30 hostů a ti všichní (a mnozí další) jsou obsaženi v knize, kterou sepsal Aleš Cibulka s Yvonou Žertovou pod názvem CIBULKA NA TOBOGANU. Úryvek z tého knížky, ve které figuruji, vám teď se souhlasem autorů, nabízím:

Bilanční Tobogan
Vysíláno 12. prosince 2007

Hosté: Ivan Rössler, dramaturg a scénárista; Alexandra Vebrová, redaktorka; Yvona Žertová, režisérka; telefonát: Otakar Olšaník, hudebník

Dnes je Tobogan spojen se jménem Aleše Cibulky, ale těm starším posluchačům se vybaví jméno Tomáš Sláma. Dlouholetý redaktor Českého rozhlasu zemřel 15. června 2004. Ještě před tím dokázal vytvořit zábavný pořad, který patřil k prvním talk show v tehdejším Československu.

Co se stalo před dvaceti lety? V jednom z bilančních pořadů z konce roku 2007 jsme vyzvídali na Ivanu Rösslerovi, tehdejším vedoucím Redakce zábavy Československého rozhlasu a na nejbližší spolupracovnici Tomáše Slámy Alexandře Vébrové.

Přečíst celý článek »

,

80 let rozhlasu XIII.- Období stanic pro mladé posluchače

Pro přípravu publicistických pořadů určených kategorii tzv. mládeže, tedy mladých lidí věkové skupiny zhruba 15-30 let, byla v roce 1980 ustanovena v rámci HRDM Redakce mládežnické publicistiky. Její činnost zahrnovala čtyři programové řady, jež reprezentovaly čtyři typy pořadů: Mikrofórum (každý všední den odpoledne na stanici Praha), Studio mladých (pondělí večer na stanici Praha), Studentský chlebíček a Kontakt (stanice Vltava). Mikrofórum se od ledna 1987 rozšířilo o Noční linku Mikrofóra, charakterizovanou jako dialogy o životě. Tento pořad spolu se Studiem mladých si uchovávaly vysokou přízen posluchačů. Mikrofórum mělo podle tehdejších výzkumů pravidelně 1 200 000 posluchačů, Studio mladých okolo jednoho milionu.

Přečíst celý článek »

,

99 významných tvůrců rozhlasových dokumentů

Dostal jsem se do knížky, jejíž název mne učinil pyšným. Uvádím původní text, který jsem schválil. Do vydání se vloudily dvě chyby, které mne mrzí, ale jimž jsem nemohl zabránit. Ta první je titul PhDr., který nemám. Nikdy a nikde jsou ho nepoužil, ale absolvování filozofické fakulty UK k tomu občas někoho svádí. Byl jsem rád, že jsem školu při zaměstnání vůbec udělal a do rigoróza se mi už nechtělo. O titul “magor” jsem nikdy nepožádal. Další chybka je doplnění jména šéfky redakce AZ Aleny Maxové. V té době, kdy jsem tam přispíval, jím byl Zdeněk Bidlo. To ostatní už je pravda.

Ivan Rössler
21. 12. 1945, Praha
publicista, redaktor, reportér, scénárista, dramaturg

Asolvoval SVVŠ pro pracující (1968–71), v období 1972–81 vystudoval Filozofickou fakultu UK obory filozofie, historie. V Československém rozhlase se poprvé uplatnil v roce 1965. Tehdejší šéf redakce AZ mu umožnil, aby svými fejetony přispíval do pořadů Kolotoč, Kolotoč 135, Piš a slyš! Téhož roku Rössler napsal (za pomoci J. Šperka) dramatické pásmo Král zápalek o švédském podnikateli Ivaru Kreugerovi. V tehdy (1965) nově vzniklém odpoledním pořadu pro mladé, nazvaném Mikrofórum našel tento talentovaný mladý autor hned dva obětavé učitele — K. Mastného a J. D. Navrátila. Již v roce 1967 zorganizoval pro rozhlasového Silvestra hudebně slovesnou „pirátskou stanici“ divadla Semafor s J. Suchým a J. Šlitrem. Další dvě následovaly v roce 1968.
Od podzimu roku 1970 působil jako externí hudební redaktor na stanici Hvězda. Ještě jako externista, i se Studiem mladých (1976). O rok později, již jako zaměstnanec Čs. rozhlasu, se stává redaktorem tohoto Studia a později i redaktorem Mikrofóra. Schopný organizátor a pohotový improvizátor brzy realizuje několik větších komponovaných přímých přenosů z nezvyklých míst, například z letícího letadla, nebo navazuje rozhovor mezi Zemí a kosmickou lodí. Při své práci rád využívá nejmodernější techniku: VKV vysílačky, které fungují i za jízdy, a hlasité telefony, jejichž prostřednictvím se dá srozumitelně hovořit s lidmi třeba z opačného konce světa. Je jeho zásluhou, že v roce 1983 rozhlas vysílá sérii rockových maratónů a od roku 1985 i přímé přenosy z hudebního festivalu Porta.

Přečíst celý článek »

,

Folkaři

Vladimír Vlasák: Folkaři Daranus 2008

(Porta 1984)

Firma Panton natočila v Plzni desku, která vyšla hned následující den, což bylo v době “těžkých porodů” vinylových alb husarský kousek.

“Tenkrát jsme začali spolupracovat s Ivanem Rösslerem v Pantonu,” říká Michal Jupp Konečný. “Ivan vymyslel, že desku natočíme ve čtvrtek a v pátek se bude na Portě prodávat. To se skutečně povedlo. Vytřeli jsme konkurenčnímu Supraphonu zrak. Panton byl velice přístupný., čtyřskladbové desky v edici Cesty, natáčené na Petynce, vycházely často.”

(str. 158 - moje malá poznámka, Juppovi poněkud selhala paměť. Panton v roce 1984 vydal jen skromnou kazetu, zmiňovaná LP deska Panton na Portě live byla natočena a vydána až o rok později).

,

Gustav Oplustil: Za humorem cestou necestou


Nabídka z Novy mě potěšila. Proč to nezkusit? Když zájem České televize o moji činnost je na nule, dohodli jsme se, že dodám několik programových čísel. Zřejmě spolupráce dopadla dobře, protože bezprostředně jsem dostal nabídku od šéfredaktora zábavné redakce Novy Ivana Rösslera na stabilnější spolupráci. Nic takového se nestalo ze strany České televize, pro kterou jsem pracoval takřka čtyřicet let. A tak jsem se stal poradcem a lektorem zábavy na stanici Nova. Spolupráce se mi velice zamlouvala. Byl jsem po čtyři roky spoluautorem divácky úspěšných silvestrů. Získali jsme dokonce i cenu roku 2000. V České televizi bylo ticho po pěšině. Byl jsem scénárista na volné noze a mohl jsem psát pro kohokoliv. Konkurenční rozbroje se mě netýkaly. Spoluprací jsem získal další cenné zkušenosti – a dokonale poznal rozdíl mezi veřejnoprávní a komerční televizí. Myslím, že vedení Novy bylo spokojeno i s mou lektorskou činností, která pomáhala na svět novému seriálu.

Přečíst celý článek »

,

Hledání rozhlasovosti

PhDr. Josef Branžovský, CSc.: Hledání rozhlasovosti

Vydal Československý rozhlas Praha, 1990

str. 291

1989 - montážní tradice žije.

Dokazuje to soudobé pásmo o studentech v listopadové revoluci 1989 “Nejsme děti”. Autory jsou Ivan Rössler a Ivan Holeček.

Zatímco například Čečetka klade vedle sebe záběry - vignety beze spojení a vytváří tak montáží vypravěčský celek, Rössler a Holeček reality vignetami ostře kontrastují. Střídají pravidelně reportážní záběry z manifestací, z rozhovorů se studenty. citáty z Jasperse a soudobé aktuální songy. Pointa je v tom, že všechny tyto tři prvky, vytvářejí trojjediný obraz listopadové revoluce.

(následuje ukázka z pořadu Nejsme děti).

Přečíst celý článek »

,

Honza Dědek - Lucie šrouby do hlavy

Vydal HAK v roce 2000
Do knížky jsem se dostal kvůli Medvídkovi. Dodnes si myslím, že jsme skočili gramofonové firmě Universal na špek, která na nás připravila mediální past, jež Medvídkovi prodloužila život. Honza Dědek se v knize mýlí, když píše, že Nova neuvedla Panice. Uvedla. Jinak Davidovi Kollerovi jsem fandil už v Jasné páce a jeho píseň Majolenka byla ozdobou vysílání Mikrofóra, kde jsem řadu let působil. Ale zde je Dědkova verze, jednou napíšu svoji. Přečíst celý článek »

,

Ivan Doležal, Miloslav Jakub Langer: Porta znamená brána … i do nového století?

Porta za dvacet čtyři hodin
Ne, není to tak, že by v roce 1985 proběhla Porta v jednom jediném dni. Chceme-li ale jednotlivé ročníky tohoto hudebního festivalu nějak charakterizovat, potom Portu 85 jednoznačně proslavila dlouhohrající deska, která byla živě natočena ve čtvrtek 4. července ráno v plzeňském kulturním domě Peklo a o den později odpoledne se už prodávala na výstavišti. To byl výkon na tehdejší dobu opravdu obdivuhodný, protože o cédéčkách tehdy u nás nebylo ani vidu ani slechu a výroba matrice na klasickou, tzv. „černou“ desku byla poměrně zdlouhavá, takže tento „zázrak“ umožnila u nás tehdy nová technologie DMM (Direct Metal Mastering), která se k nám dostala teprve na jaře toho roku.
(str. 101)
S nápadem natočit a vydat dlouhohrající desku Porta 85 za 24 hodin přišel Ivan Rössler, který tehdy byl nejen rozhlasovým redaktorem a moderátorem, ale pracoval i jako hudební redaktor v hudebním vydavatelství Panton. Zakousl se do tohoto nápadu s buldočí úporností a dotáhl ho až ke konečné realizaci, i když to představovalo obrovské úsilí a energii. Přečíst celý článek »

,

Jan Burian: Rychle než to zapomenu

Malá vzpomínka Jana Buriana na moje působení v rozhlasovém Mikrofóru a ve vydavatelství PANTON. Dneska se nad tím už lze jen pousmát.

Jan Burian: Rychle než to zapomenu, Scéna, Praha 1990, 57, 58



,
φ