Intershow
25. 12. 2011, v rubrice Blog | Zatím žádný komentář »
Psáno pro blog.cz
“Tak se možná kníže konečně stane prezidentem”, řekla paní Müllerová Švejkovi. “A kterýho knížete máte na mysli, já znám dva. Jeden se jmenuje Josef Kníže a šije v Praze šaty a ten druhý…” “Jestli myslej Karla Schwarzenberga, tak maj pravdu.” Ano, přátelé myslej Karla Schwarzenberga, který oznámil, že chce být prezidentem. Osobně proti knížeti nic nemám, dokonce jsem jeho partaj (kalousek nekalousek) volil jako nejmenší zlo. Nicméně poněkud mrazivě se bavím při představě, že kníže čte 1. ledna 2014 svůj první novoroční projev. Připomíná mi to anekdotu, jak šel koktavý na konkurz moderátorů, který neudělal a kamarádům to zdůvodnil, že ho vyhodili jen proto, že není ve straně.
Nedá se nic dělat. Prezident je veřejná osoba a často musí na veřejnosti vystupovat. Kníže je sošný a dobře oblečený, v tomto ohledu nároky na prezidenta splňuje. A zcela určitě nebaží po perech či propiskách. V tomto ohledu je také vhodným kandidátem. Ale opravdu při nejlepší vůli si ho nedovedu představit, jak čte anebo říká zpatra sebe lépe napsaný projev. Už to, že svoji kandidaturu oznamoval tak, že na Nově v televizních novinách k jeho mluvenému projevu pro jistotu přidali psané titulky, dokazuje, že porozumět mu bude bez těchto titulků složité. Přidáním titulků se ale vyhoví požadavkům neslyšících.
Znovu opakuji, kníže je mi sympatický, nevadí mi ani jeho občasné podřimování, je to dobrá obrana proti politické nudě a člověk je pak fit, když se děje něco opravdu zajímavého. Ale opravdu si ho na prezidentském stolci nedovedu představit. Na druhou stranu je tisíckrát lepší než například Špidla, jehož kandidaturou chtějí občany potrestat sociální demokraté. Svoje poslední slovo neřekl ani jezevec Zeman ze své Vysočiny. Zdá se, že volba prezidenta v roce 2013, ať už bude v rukou všech voličů v přímé volbě, anebo ji provedou jen námi zvolení zástupci, bude pěkná legrace. Škoda, že jde současně o docela vážnou věc. Anebo už jsme tak daleko, že je to jedno?
Za totáče koloval takový fór: Husák s Bilakem a nějakou delegací se účastnili závěrečné recepce, kde se podávala káva a byly tam zlaté lžičky. Husák si všiml, že Bilak svou zlatou lžičku strčil nenápadně do kapsy. Nehnul brvou, zjednal si ticho a pravil: „Soudruzi, předvedu vám malé kouzlo. Vidíte zde tuto zlatou lžičku. Strčím ji do kapsy, pomyslím na kouzelnou formulku, třeba „Čest práci“ a hle, zlatá lžička se přestěhovala do kapsy soudruha Bilaka.“
Bilakovi nezbylo nic jiného než zlatou lžičku vyndat z kapsy a Husákovi se dostalo nejen zlaté lžičky, ale i ohromeného potlesku ostatních soudruhů.
Václav Klaus stopil pero méně sofistikovaně a ještě za svědectví televizních kamer. Někdo je zděšen, někdo se baví, Klaus se dostal na titulní stránky předních novin a stal se hvězdou internetu. Je to sice zvláštní druh slávy, ale sláva to je.
Proti vzrušenému Topolánkovi na fotkách, které také obletěly svět, to je ale asi čajíček. Kdo by občas mimoděk nestrčil nějakou propisku anebo drahé pero, kdo ví, co to vlastně bylo, do kapsy. Pokud necháte propisku někde ležet, do pěti minut tam není, vždycky se někdo najde, kdo ji do kapsy strčí.
Více na iDNES
Už potřetí za sebou propadl pořad Československá Superstar 2. Byl poražen reprízou Četnických humoresek a sledovanost nedosáhla ani milión diváků. Přitom Superstar se nedá tak snadno odsunout na vedlejší kolej jako turecká telenovela.
V Německu (Deutschland sucht den Superstar) běží tato soutěž od roku 2002 nepřetržitě. V současné době běží osmá řada, která se na RTL vysílá každou sobotu ve 20:15 a dokonce se v neděli reprízuje! Také v USA běží American Idol už desátou řadou.
Jak to vlastně bylo? Když britská ITV spustila v roce 2001 Pop Idol, který vytvořil producent Spice Girls Simon Fuller, byla to doslova bomba. Koncept okamžitě převzala řada zemí (celkem 46) a pořad dostal o rok později i nejvyšší ocenění na prestižním mezinárodním televizním festivalu Zlatá růže. Nicméně porotce prvních dvou ročníků Simon Cowell (byla to jeho produkční firma Syco) přišel s podobným nápadem a tak ITV po dvou letech vyměnila Pop Idol za X faktor. Fuller s Cowellem se pak soudili a nakonec došlo k mimosoudnímu vyrování. Zatímco Idol ve světě přežil, ITV od té doby dělala X faktor, který se nakonec stal nejúspěšnější talentovou soutěží vůbec. A Simon Cowell dostal v Montreaux speciální Zlatou růži za svůj přínos televizi.
Jestliže většina televizí na světě byla věrná jednomu formátu, u nás je to poněkud jinak.
pokračování na DigiZone
Napsal jsem do blogů na iDNES.cz:
Je to pravděpodobně rovných pět set let, kdy se narodil Jiří Melantrich z Aventina, významný český tiskař a nakladatel. Vydal 111 českých publikací a na svou dobu vydával knížky v poměrně vysokých nákladech, a přesto mnohé z nich dokázal vyprodat a tak vydával i reedice. Za to se mu dostalo titulu arcitypograf český.
Letos oslavíme kulaté výročí i dalšího významného vydavatele: Jan Otto se narodil 8. 11. 1841 a jen Ottův slovník naučný by stačil na zapsání do historie. Mohli bychom jmenovat další: Kramerius, František Borový, Jan Laichter, Alois Srdce, Josef Richard Vilímek (otec i syn). Na tuto slavnou tradici navazují mnozí současní nakladatelé a knihkupci.
A ti dnes volají o pomoc, protože zvýšením DPH o deset procent u knih, současně se zvyšováním cen všeho ostatního, může způsobit vážnou krizi v jejich oboru. Už mi přišel dvakrát mail s prosbou, abych podepsal Výzvu na obranu knih. Ačkoliv na petice moc nevěřím, ihned jsem ji podepsal a jsem přesvědčen, že by to měl udělat každý vás. Když už si lékaři vydupali vyšší platy, měli bychom si my vydupat nezdražené knihy. Až nám zdraží všechno ostatní, protože chybí ty peníze, které se tady dvacet let nestydatě tunelovaly, tunelují a tunelovat budou (i z toho co se vybere zvýšením DPH), tak ať si aspoň můžeme číst.
Stát by měl naopak svými granty dobrou literaturu podporovat, a když ne, tak by jí alespoň neměl škodit, aby se za nás v nebi nemuseli stydět Melantrich, Kramerius a mnozí další, kteří pro českou knihu toho tolik udělali. Nevadilo by mi zvýšení DPH u literárního braku, ale to zase hrozí vznikem nějaké komise, která by rozhodovala o tom co je a co není brak a vedlo by to k dalším korupcím.
Pokud chcete Výzvu na obranu knih podepsat také, usnadním vám to. Stačí kliknout na tento odkaz:http://www.sckn.cz/index.php?p=vyzva#formular. A věřím, že se sejdeme i na facebooku a bude nás víc než odpůrců turecké telenovely. Zatím to tak ale nevypadá. Výzvu na obranu knih zatím podepsalo necelých sedm tisíc lidí a na facebooku jsou necelé dva tisíce lidí. Zdá se, že turecká telenovela dráždila víc (odpůrců tam bylo kolem sta tisíc). Ale jsem optimista a věřím, že se ještě v tomto ohledu probudíme.
Byl jsem se včera (14. 2.) podívat na natáčení prvních dvou dílů Partičky, kterou natáčí televize Prima. Poměrně pikantní na tom je, že tak činí ve spolupráci s Markízou, která je slovenským dvojčetem Novy. Další pikantností je, že tři hlavní protagonisté přišli čerstvě z Novy, a sice Richard Genzer, Michal Suchánek a Ondřej Sokol (první dva pořad Mr. GS moderovali, Ondřej Sokol ho režíroval). Zdá se, že Nova postupně ztrácí své tváře, tvůrce a pořady. A Prima se nerozpakuje okamžitě dát práci Jiřímu Adamcovi, prostor České Miss a bůhví, co přijde dál.
Byla to právě Nova, která poprvé přišla s improvizačními pořady. Spustila na svém začátku hned dva. Jeden se točil v divadle a jmenoval se Ruská ruleta. Improvizované scénky na témata diváků losovaná z osudí před zraky diváků v sále tvořili Oldřich Kaiser a Jiří Lábus. I oni měli nejprve mimo scénu, později na scéně (jako Partička), k dispozici garderobu i rekvizity, ze kterých si mohli, během pěti minut na přípravu, vybrat. Těch pět minut vyplňoval zprvu sám, později s Markem Vašutem, Marek Eben. Druhý projekt byl pod taktovkou televizně nedoceněného herce, režiséra i autora Antonína Procházky. Jmenoval se Tajný závod, odehrával se na ulici, a protagonisté v něm plnili za dozoru skrytých kamer určité úkoly, do nichž vtahovali nic netušící kolemjdoucí. Oba dva pořady dramaturgicky skvěle vedl dr. Jan Czech. Jemu byla později svěřena Schillerstrasse, kterou Nova uvedla pod názvem Zvoňte dvakrát! Bohužel během příprav dr. Czech těžce onemocněl a v průběhu příprav se musel práce ujmout jiný dramaturg. I tento pořad, který v té době slavil velké úspěchy v Německu, byl postaven na improvizacích. Herci dostávali do sluchátek pokyny a ostatní museli na změny pohotově reagovat. Bohužel tento pořad se nám na Nově moc nepovedl. Pravděpodobně také odstartoval postupný zánik zábavy na Nově.
Nyní s podobným pořadem přichází Prima, která od Markízy převzala i název Partička.
Více na DigiZone
To je snad poprvé v dějinách, kdy na facebooku vznikla skupina, která bojkotuje jeden televizní program. Tyto vášně vzbudila turecká telenovela (najust budu toto označení používat) a událost od 6. února do 31. května najdete na http://www.facebook.com/event.php?eid=106804182730696. Podtitul této facebookové události zní: „Vymývání mozků na Nově pokračuje novou telenovelou, tentokráte z turecké produkce. Posílejte pozvánky a zabraňme společně rozšíření té hrůzy!“
Jakkoliv jsem se rozhodl po odchodu z Novy, že o ní nebudu nikdy psát, emoce, jež jsem na facebooku zaznamenal, si pár poznámek zaslouží.
Především Nova je komerční televize. Smyslem komerční televize není bavit lidi, ale vysílat reklamu, za kterou dostává peníze. Cena reklamy je závislá na umístěním programu ve schématu (prime time, off prime time), sezónou (low, middle, hight) – omlouvám se za tu angličtinu, ale jsme v americké televizi – a počtem diváků (rating v cílové skupině 15+ - 54). Stručně koruny násobené počtem diváků.
Jenže nemůžete vysílat jen reklamy, teleshoppingová televize se tady udržela krátce a pak šla do kytek, takže musíte vysílat nějaký program. Stručně řečeno vysílání komerční televize je vysílání reklamy obklopené nějakým programem, aby tento sandwich byl stravitelnější. Lidi zírají na program, zachytí část reklamy a ti slušnější (z hlediska Novy) nepřepnou a jdou si uvařit kafe. Peoplemeter nezaznamená během reklamy přepnutí a peníze jsou na cestě.
Program ale není zadarmo. Zatímco u reklamy peníze kasírujete, program musíte zaplatit A tady zase platí, že cena programu se dělí počtem diváků. Když se kouká milión lidí na pořad, která stál milión korun, stojí vás každý divák jednu korunu. Když se stejný milión diváků dívá na pořad, který stál sto tisíc korun, pak vás stejný divák stojí jen deset haléřů.
Pokračování na DigiZone
Po internetu koluje nepředstavitelné množství věcí. Někdy je to hoax i s adresářem odesilatele. Někdy je to porno tolik oblíbené zejména u intelektuálů. Nemusíte loudit, seznam odesilatelů nezveřejním. Jindy jsou to prezentace zajímavých míst na této zemi, zvířátek a jiných - poněkud kýčovitých - objektů. Nejvíc mne ale baví lidová umělecká tvořivost z mého oboru: zábavy. A protože jsem z lenosti a také – opatrně řečeno – z jistého znechucení ze stavu na televizních tocích (všimněte si, jak se někdy ten televizní program vleče, když teče) už dlouho nic nenapsal, podělím se s vámi alespoň o text, který jsem sice nenapsal, ale anonymně mi přitekl po internetu. Je docela vtipný, tak mi jistě odpustíte, že není můj.
(Část dopisu jednoho nejmenovaného hypermarketu jedné ze zákaznic)
Vážená paní!!
v průběhu předcházejících 6 měsíců monitorovali pracovníci naší bezpečnostní služby počínání Vašeho manžela v našem obchodním domě v době, kdy Vy nakupujete.
Níže uvedený seznam obsahuje detaily jeho přestupků, zachycených bezpečnostní kamerou. Kopie těchto záznamů máme uložené.
Vašeho manžela jsme opakovaně slovně napomínali při každé návštěvě obchodu, což ignoroval. Na výzvy a napomenutí reagoval hrubě slovy:
“Dokud tady moje žena nakupuje, musím s ní sem chodit taky…”. Proto jsme nuceni zakázat Vašemu manželovi, Vám a celé Vaší rodině vstup do naší prodejny.
Následuje seznam aktivit Vašeho manžela v našem obchodě po dobu posledních 6měsíců:
pokračování na DigiZone
Psáno pro Blog.cz
A už to tu lítá mailem, poštou přes fejsbůk: vánoční přání a péefka. Ale nebojte se, nebudu popisovat, co mi letos přišlo vtipného. Jsem totiž maniak na zkratky. Jednou jsem zkoumal slavnou zkratku outů neboli kyslík a napadlo mne, když už si někdo vzal kyslík jako svou obchodní značku, co dělá ozón O3. A našel jsem out of office, nejsem v kanclu.
Všichni víme, že PF znamená Pour féliciter - “pro štěstí”, ale nikdo neví, kdo si s tím vlastně začal. Je to francouzsky, ale ve Francii se toto spojení nepoužívá. Je to jako Mrazík, u nás je populárnější než v Rusku. U nás péefka prý propagoval hrabě Chotek. No, možné to je. Ale doloženo jest, že nejstarší novoročenka u nás byla pamětní mince s nápisem Zum Neuen Jahr 1606. A to už fakt nepamatuju.
PF ale je běžně uznávaná zkratka pro Pink Floyd. A pokud si dáte na konci internetové adresy zkratku .pf, pak jste v Polynésie française neboli Francouzské Polynésii. PF v počítačové terminologii znamená Page Fault, což je chyba stránky a to vám opravdu nepřeju. A což teprve Page File, to jsem kvůli tomu navštívil jednu internetovou diskusi, abych zjistil, co to znamená a kousek vám ocituji:
Muj osobni nazor je takovy, ze pagefile neni potreba, kdyz mate dost ramky.
Takze pokud ma nekdo mene nez 3GB ramky, tak to co do 3GB zbyva doplnit velikosti pagefile. A kdyz mas vice tak pagefile klidne vypnout. A zapnout ji az v pripade ze je malo pameti nebo nefunguji nejake programy.
Anebo:
Při šesti giga to už nepoužívej.
Ze začátku se uvádělo, že se to může vypnout už od 2 Giga RAM. Takže 6 giga je od oněch doporučení dost velký pokrok a myslím že stránkovací soubor je zbytečný.
Tak fakt nevím, o čem je řeč. Pokud mi to někdo vysvětlí, rád mu koupím zmrzlinu.
pF je také Pikofarad. Farad je odvozená jednotka, která má v základních jednotkách SI rozměr:

Tak nevím, jestli jsem raději neměl zůstat u Page Filu. Anebo jestli jsem raději neměl zůstat u těch novoročenek. V každém případě vám všem přeju: klidné Vánoce, bouřlivý Silvestr, šťastný Nový rok a spokojený pobyt na zemi, ve vodě i ve vzduchu v celém roce 2011. A posílám vám samozřejmě i svoje péefko.