DAGMAR ANDRTOVÁ-VOŇKOVÁ - DAGMAR ANDRTOVÁ-VOŇKOVÁ (LP)
1. Ej, po poli jsem chodila 6:30
2. Lipečka 4:06
3. V poli stojí trnina 5:30
4. Pohanský svátek 3:30
-
5. Chlapci na tom horním konci 6:36
6. Ej, sluníčko, vstaň už 6:24
7. Skála 5:24
8. Cikánská koncovka 2:12

Odkazy na DISCOGS: Matuška a Neckář.

Vypráví Vladimír Dlouhý.

Nahráno ve studiu Českého rozhlasu v červnu 2001. Vydalo vydavatelství Fonia v roce 2001 (3 CD, 59511-2 až 59513-2, 3 MC, 59511-4 až 59513-4, 74:20, 67:58 a 52:22).

Obsah: CD 1 (Arabela 1 – Začalo to zvonečkem) – 1. Jak pan Majer našel zvoneček, 2. Smrt mluvícího vlka, 3. Setkání, 4. Jezevčík Punťa; CD 2 (Arabela 2 – Arabela prchá před Rumburakem) – 1. Útěk, 2. Petrovo zmizení, 3. Zkáza říše pohádek, 4. Jeníček a Mařenka, 5. Civilizace si žádá své; CD 3 (Arabela 3 – Zvonečkem to končí) – 1. Hrdlička zasahuje, 2. Zvonečkem to začalo, zvonečkem to končí.

PANÁČEK V ŘÍŠI MLUVENÉHO SLOVA

Účinkují Jiří Šlitr (2, 6, 9, 12), Jiří Suchý (4, 7, 8, 11), Eva Olmerová (10), Pavla Greifonerová (5), Ludmila Podubecká (4), Jiří Datel Novotný (1), Ferdinand Havlík (3), Evžen Jegorov (3) a Semafor girls (2, 12).

Nahráno ve studiu Smetanova divadla v roce 1985 (1, 3-5, 7, 8, 10), v divadle Semafor v roce 1966 (2, 6, 9, 12) a ve studiu divadla J. K. Tyla v Plzni v roce 1984 (11). Vydal Panton v roce 1985 (1 LP, stereo 8113 0528 H).

Obsah: 1. strana – 1. Kulatý prachy (Jiří Suchý / Pavel Kopta, 2:22), 2. Bezplatná prohlídka divadla Semafor (Jiří Suchý, 4:37), 3. Šnečí fox (Jiří Šlitr / Jiří Suchý, 1:53), 4. Taková láska (Jiří Šlitr / Jiří Suchý, 4:00), 5. Sedmdesát hrobaříků (Jiří Šlitr / Jiří Suchý, 2:00), 6. Jak se zbavit dámy (Jiří Šlitr / Jiří Suchý, 2:25), 7. Čím budu, tím budu rád (Jiří Šlitr / Jiří Suchý, 4:20); 2. strana – 8. Lili (Jiří Šlitr / Jiří Suchý, 2:50), 9. Slečna Mici (Jiří Šlitr / Jiří Suchý, 2:36), 10. Můj pes (Jiří Šlitr / Jiří Suchý, 11:18), 11. Vítr nevane sám (Jiří Šlitr / Jiří Suchý, 2:00), 12. Vy jste tak sympatický (Jiří Šlitr / Jiří Suchý, 2:50).

PANÁČEK V ŘÍŠI MLUVENÉHO SLOVA

kód výrobku:
MC: CR0140-4

Dostáváte do rukou CD s první dvacítkou nejúspěšnějších písní našeho dvacátého století. Proto dovolte nejprve pár slov o samotném projektu. Jeho vyhlašovateli jsou Český rozhlas společně s agenturou Musica Bohemica. Každý rok – počínaje rokem 1900 a konče rokem 1999 – je reprezentován jednou písní. Tou nejúspěšnější – a měřítkem je tehdejší i dnešní oblíbenost (později včetně počtu prodaných výlisků zvukových nosičů). Oba odborní poradci (dr. Josef Kotek a dr. Aleš Opekar) neměli jednoduchou práci, ale nakonec vybrali 99 písní – ta poslední s číslem sto bude známa z ankety Český slavík. Smyslem projektu není pouhá hudební procházka dvacátým stoletím, ale anketa, ve které se rozhodne o dvanácti nejúspěšnějších písní z této stovky a volba největšího hitu našeho století. Pro tento účel nejúspěšnější hudební tucet bude znovu nahrán, nazpíván a představen veřejnosti (na vlnách Českého rozhlasu a na obrazovce TV NOVA) na prahu roku 2000.
Počátek našeho století je ve znamení Františka Kmocha. Je symbolické, že poslední rok století minulého reprezentuje jeho dodnes oblíbená píseň Česká muzika. Pro vstup do dvacátého století je to opravdu šťastné vykročení. Nejčastěji je zastoupen Karel Hašler - v první dvacítce šestkrát, v druhé pětkrát. Vedle lidovky a operety to jsou ještě písně Červené sedmy, které se zapsaly do první hitové dvacítky a je opět symbolické, že právě Vítězná Madelon s textem Eduarda Basse první dvacítku uzavírá. Psal se první rok svobodného Československa a proto si v kabaretu Červená sedma mohli zpívat: Madelon, nalej vína/ v naše padni veselí/ Německo už pohasíná/ však jsme jim to natřeli. / Madelon, nos víno stále/ dones lahví celý koš/ ať nám v slávě žijí dále/ Joffre, Clemenceau a Foch!
Ano, písničky vždycky odrážely dobu – ať už to byla doba válečná anebo to byly první doušky rodící se svobody. Některé písničky vznikaly do konkrétní doby, jiné čekaly až jejich chvíle přijde. Hašlerova Česká písnička (1932) vháněla slzy do očí za německé okupace. Modřanská polka Jaromíra Vejvody z roku 1927 známá později jako Škoda lásky se pro změnu proslavila mezi americkými vojáky pochodujícími západní Evropou pod názvem Beer Barrel Polka a stala se hymnou vítězství nad německým fašismem v roce 1945. Padesátá léta jsou charakterizována budovatelským veselím, šedesátá léta má pod kontrolou divadlo Semafor a tak to jde dál až do současnosti. To vše dostanete úhledně zabaleno na pěti CD. A vše v co nejautentičtějších a kde to bylo možné i historických nahrávkách.
Co zbývá? Popřát vám hezký poslech a možná příjemné oživení vlastních vzpomínek, neboť i to písničky báječně dovedou.

Zlatá éra české písně a kultury vůbec - ještě doba operet a již období Osvobozeného divadla, zvukového filmu, Vlasty Buriana, R. A. Dvorského a mnoha dalších. Skladba Karla Vacka Cikánka jako vůbec první u nás překročila hranici 100 tisíc prodaných desek. I dnes by za to byla zlatá deska!
kód výrobku:
CD: CR0141-2

Druhá dvacítka písní našeho století začíná rokem 1920 a končí rokem 1939. Doba první republiky, doba meziválečná. Hašler, Červená sedma, filmové písničky, Osvobozené divadlo, první trampské písně. A teď podrobněji.
Nejvýznamnější událostí pro českou hudbu dvacátých let bylo bezpochyby zahájení pravidelného rozhlasového vysílání. Došlo k němu 18. května 1923 a své místo si v něm velice rychle nalezla hudba a to jak vážná, tak i taneční. Už od následujícího roku mohli posluchači poslouchat pravidelné pořady R. A. Dvorského – velké hvězdy té doby. Na sklonku dvacátých let dochází k dalšímu mezníku: vzniká Osvobozené divadlo. Původně nezávazná studentská sranda (Vest Pocket Revue) se později vyvíjí v epochální dílo Jaroslava Ježka, Jiřího Voskovce a Jana Wericha, které poznamenalo a ovlivnilo další generace. Písničce té doby pomáhal na svět také film – ať už to byly písně V+W a Jaroslava Ježka, tak písničky v podání Vlasty Buriana či snad vůbec nejslavnější píseň Česká písnička (1932) Karla Hašlera z filmu Písničkář (byl to první Hašlerův zvukový film). A chcete jeden rekord z té doby? Je to Vackova Cikánka (1931). Stala se první písní, která jako vůbec první u nás překročila hranici sto tisíce prodaných gramofonových desek. Dvacátá a třicátá léta jsou také obdobím trampingu – útěk z města do trampských osad byl zpočátku inspirován Jackem Londonem a doprovázela ho nezbytná kytara a samozřejmě i trampské písně. Některé z nich se dostaly do koncertních sálů i na gramofonové desky. A naopak ve stylu trampských písní psali někteří renomovaní autoři (Karel Vacek – Táboráku plápolej).
Dvacátá a třicátá léta byla mimořádně plodná na dobré písně a proto bylo velice obtížné vybírat. Kdyby bylo na mě (a přiznávám, že spíše z důvodu symbolického) bych pro rok 1939 vybral spíše „cowboyskou“ prvotinu Leopolda Korbaře Je na západ cesta dlouhá (zakazovanou jak fašisty, tak později bolševiky), než píseň Hezky od podlahy od Jankovce, ale uznávám, že zmíněná píseň z operety Láska její výsosti (premiéra 3.10.1939) se svými dvěstědevadesáti reprízami – symbol nesymbol – je asi úspěšnější.
Proto prosím, přijměte i druhou dvacítku písní jako výběr toho nejlepšího, co naše století přineslo, bez ohledu na svůj osobní pocit a vkus. Dostali jsme se totiž už do doby, která má ještě stále hodně pamětníků. A co pamětník, to názor. A věřte, směrem k současnosti bude ještě hůř!