20. 10. 2009 - Villa Richter
Existuje něco, čemu se říká genius loci. Je to obvykle místo s neopakovatelnou a unikátní atmosférou. K těm bezpochyby patří Villa Richter. Najdete ji na pražské Malé Straně. Byla postavena u Svatováclavské vinice a dostanete se k ní ze Starých zámeckých schodů. Patří bezpochyby k pokladům klasicistní architektury u nás. Stavbu navrhl architekt Josef Petscha a majitelem byl zemský rada Karel Emanuel Richter. Stavba byla navržena v roce 1832 a měla bohatou historii. Po válce byla zkonfiskována, pak tu sídlilo kubánské velvyslanectví, později sloužila Státní bezpečnosti a Hradní stráži. V roce 2004, když už byla značně zdevastována byla v roce 2004 nabídnuta ve veřejné soutěži k obnově. Vlastní rekonstrukce budovy, ale i přilehlé Svatováclavské vinice probíhala dva roky a od loňského roku je přístupná veřejnosti.
Dnes je v ní několik restaurací a v té nejluxusnější “Piano Nobile” se uskutečnilo zasedání Klubu Veritas, jehož jsem členem, abychom společně povečeřeli a ochutnali několik zajímavých moravských vín.
Jako předkrm jsme měli vynikající domácí paštiku se slunečnicovým chlebem a ovocnou marmeládou. Paštika se podávala v malých zavařovacích skleničkách a musím říct, že nás šéfkuchař Petr Hajný, kterému jinak tleskám, hned na začátku zasytil pořádnou porcí. Pili jsme k paštičce rulandské šedé ročník 2007 v kabinetu, které se k paštičce výborně hodilo. Víno bylo harmonické a příjemně by se pilo i samotné.
Po předkrmu byla ryba. Byl nám servírován pečený filet z candáta s dušenou červenou cibulí a křenovou omáčkou. Candát patří k nejlahodnějším domácím rybám. Pečením neztratil nic ze své šťavnatosti a křenová omáčka doplnila jeho chuť. Velmi lahodné rosé (kabinet) z odrůdy Zweigeltrebe2008 skvěle tuto manu nebeskou doplnilo. Ostatně Hort patří době k mým oblíbeným vinařům, který se nebojí experimentovat. Nedávno jsme u něj pili klaret z Pinot noir a byl rovněž skvělý.
Jako hlavní chod se podávalo na houbách dušené hovězí žebro s bramborovým krémem. Hovězí mělo správnou měkkost i šťavnatost. Jus byl chuťově velice plný a cítili jste z něj sílu hovězího masa. Houby celkový dojem z jídla ještě umocňovaly. Ačkoliv domácí červená vína příliš nefavorizuji, musím přiznat, že Modrý portugal 2007 v pozdním sběru od Spielberga patří k velmi dobrým vínům a byl k hovězímu skvěle vybrán.
Závěr patřil skvělému dezertu. Dostali jsme jablečný kolář se zmrzlinou z vlašských ořechů. Když řeknu, že se rozplýval na jazyku a že to rozplývání bylo více než příjemné, budu vám nejspíš dělat chutě. Musím říct, že se sladkým věcem v poslední době zdařile vyhýbám a že i v tomto případě jsem chtěl ze zvědavosti ochutnat jen jedno sousto. V tomto případě jsem dezert snědl celý a ještě jsem se rozhlížel, jestli náhodou někdo dezert nejí. Jedli ho - bohužel - všichni. Malinká vada na kráse byla v doprovázejícím vínu. Tramín červený 2008 v pozdním sběru od Znovína mne bohužel příliš neoslovil.
Na závěr jsem se vyfotografoval s prezidentem klubu Veritas JUDr. Jiřím Mejstříkem
