Poprask

Mirko Pašek: Poprask. Rozmarný román. První vydání. Doslov napsal Radovan Krátký. Obálku a vazbu navrhl Zdeněk Batal. Podle typografické osnovy Josefa Hanzla vytiskli písmem Ronaldson Müller a spol. v Turnově. Pro své členy vydal ELK roku 1948 jako svazek mimo pořadí edice Svět. Brožované i vázané vydání.

Text na záložce:

Když vám tady na záložce, vážení čtenáři, oznámíme, že jedno kuře obrátilo takové počestné a klidné městečko, jako je Panošův Týn, vzhůru nohama, nazvete to zřejmě barnumskou reklamou. Proto ihned spěcháme s dalším vysvětlením: Ono to totiž nebylo jen tak všelijaké kuře, bylo to Kuře Události. A že s takovým kuřetem není žádný špás, o tom vás poučí náležitě tato kniha. Takové malé ptáče totiž, jak se přesvědčíte, dovede udělat z malého velké, ze zdánlivě nevinného slova rodinné drama. A když nakonec roztáhne křídla a vzletí nad Panošův Týn, pak už je z toho doopravdy dokonalý poprask. Počestné dívky jsou metány do mravního bahna, ctihodný starosta líbá prach u nohou zlotřilého milovníka, z drobného živnostníka se stává bojovník za právo a spravedlnost, slovem - celé městečko se obrací naruby. Ale jen klid, žádné kuře nežije věčně a i to naše jednou umře a Panošův Týn se vrátí do svého klidného života. To už je však provždy prozrazeno, že toto městečko není nic jiného než takový český Kocourkov, jehož všichni obyvatelé trpí společnou hroznou nemocí, zvanou obecně maloměšťácká hloupost.

Mirko Paškovi se tu podařilo opravdu jadrným způsobem postavit na pranýř všechny ty naše chyby a chybičky, vysmát se jim a nastavit jim velmi pravdivé zrcadlo. Je to u toho autora pozoruhodný doklad jeho vývoje, když se tu po svých cestopisných článcích a románech “Loď Opanake”, “Vracím se z Babylonu” a “Jezero plame%náků”, které se vážou tematicky ponejvíce k exotickému prostředí, obrací k problémům našim, našeho českého Kocourkova, který už jednou musí být náležitě představen ve vší své rozumové i mravní ubohosti, aby konečně zmizel z české povahy. Jak se to Paškovi daří, posuďte sami.