Ivan Rössler píše články, blogy, scénáře, texty písní. Dále nabízí dramaturgickou spolupráci, spolupráci na public relatinons, zastupuje umělce (viz agentura), věnuje se mediálnímu poradenství, učí na Literární akademii Josefa Škvoreckého rozhlasové a televizní formáty a mediální komunikaci. Je spolumajitelem firmy FONIA, která vydává zvukové nosiče s mluveným slovem. Pracuje pro o2 arenu. Spravuje literární práva, věnuje se dobrému jídlu a pití, cestování a dalším příjemným věcem. O tom všem jsou tyto stránky. Čtěte si, ale neopisujte! Leda se souhlasem autora.

Veškerá činnost týkající se zastupování umělců byla přesunuta na stránky agentury. Klikněte na LOGO a jste tam!

Málokdy jsem maloval ženu

Naposledy jsem byl u malíře Vladimíra Nováka před čtrnácti lety. Našel jsem ho tehdy v poměrně ohavném paneláku, ve kterém, v nejvyšším patře pod střechou, měl ateliér s velikým oknem, z něhož byl neutěšený pohled na staveniště metra. Když jsme tehdy do zmíněného paneláku vstoupili, zaujaly mne okopané zdi a popadl mne pocit marnosti. Když jsem se po dlouhé době ocitl na stejném místě, našel jsem renovaný panelový dům, který získal dvě patra navíc, takže Novákův ateliér se rázem ocitl jakoby o dvě patra níž. Z obrovského ateliérového okna je pohled na moderní tubus metra, a když jsme si sedli, viděl jsem pouze vilky v zeleni. Vladimír Novák stále působí sympaticky. Knírek a brýle mu dodávají výraz dobrosrdečnosti.

A ještě něco podstatného se změnilo. Vladimír Novák se oženil s italskou spisovatelkou a překladatelkou Serenou Vitale a tak tráví čas napůl v Praze a napůl v Miláně. Přečíst celý článek »

S Boschem na Malostranském náměstí

S Josefem Lieslerem jsem se potkal několikrát. Byl jsem u něj v ateliéru na Malostranském náměstí i v jeho vile, která sousedí – jak jsem zjistil později – s vilou Luďka Soboty. Jednou jsem s ním dělal rozhovor do knížky, která nikdy nevyšla. Jmenovala se „Pane, nakreslete mi kohouta“. Za kresbu kohouta jsem pak malíře učinil hrdinou jakési povídky. Spíš to bylo ale vyprávění zasazené do neobvyklého prostředí, prostě nebyl to běžný novinářský rozhovor. Později jsem se seznámil s vydavatelem grafik Josefem Runštukem, od kterého kupuji zejména edici grafických listů Biblos. Ta má dnes více než padesát svazků a Liesler pro ni udělal sérii deseti leptů na téma Píseň písní. Ty také doprovázejí můj následující text. A jako prémii jsem přidal zmíněné kohouty. Josef Liesler mi z pilnosti nakreslil dva: amuletového a talismanového. Ale pojďme na návštěvu.

Přečíst celý článek »

Tip na dobré jídlo: Escargot neboli šnek

Escargots grand mère - šneci vaření ve vývaru s petrželkou, bramborou a zjemněné smetanou

Psáno pro časopis Medicína a umění

Jsem sběratel chutí a šneky jsem si oblíbil už poměrně dávno. Pravé blaho jsem ale zažil v Cave Madelaine v Beaune, kde jsem ochutnal cassolette d’escargots což šneci podle Lolovy babičky. Lolo je totiž jméno majitele skvělé vinotéky, kde vám také uvaří skvělé pokrmy. Od té doby jsem na šnecích závislý a svou závislost si léčím v pražské restauraci Auberge d´Escargot, kterou založil Petr Sláma a do které přilákal skvělého kuchaře Martina Kallasche. A protože gastronomie je něco mezi medicínou a uměním, dostal jsem prostor, abych vás provedl po dobrůtkách všeho druhu.

Přečíst celý článek »

Czechtalent 2012

Do poroty na Czechtalent do Zlína jezdím, díky Luďkovi Malárovi, velice rád. Pojedu tam i letos. A opět budu v porotě. Na musicserveru jsem našel článek o letošním ročníku, je tam o mně zmínka, takže jsem si ho dovolil převzít a šířit dál. Aspoň bude mít Czechtalent reklamu. Fotografie jsou, pochopitelně z minulých ročníků.


Přečíst celý článek »

Petr Váša - dvě fotografie

s Petrem Vášou za časů Mikrofóra

Petr Váša aktuálně

Nedávno jsem dostal od Petra Váši jeho aktuální fotografii jako poděkování za to, že jsem mu poslal z archívu naši společnou fotografii. Je z jeho počátků, kdy jsme v Mikrofóru nahrávali jeho první vystoupení se skupinou Z kopce. Tehdy jsme obdivovali jeho originalitu, která ho neopustila dodnes. Svoje vystoupení označoval za fyzické básnictví.  Co předvádí? Jsou to slova, hudba, gesta, pohyby v prostoru; hlas, pískání, mlaskání, tleskání, luskání, údery do hrudi, břicha a stehen, dupání; údery do kovové konstrukce u vchodu na pódium, do židle a židlí do podlahy. Ostatně můžete se přesvěčit sami a poslechnout si jeho nahrávky. Kdo to nezažil, bude možná trochu šokovaný. Petra Vášu můžete slyšet i na koncertech Jasné páky, což je další můj hudební “miláček”. Když jsem Jasnou páku oslovil, aby hráli v o2 areně na 50 letech bigbítu, měl jsem jen jednu podmínku a sice, že zahrají Kollerovu Majolenku. Zahráli ji a celé vystoupení bylo úžasné. Možná někdy vyhrabu nějakou archivní fotku Michala Ambrože.

φ